V ZaHRAdě věříme, že lze pro děti vytvořit takové prostředí, které jim bude přirozeně prospívat a bude pomáhat uspokojovat jejich potřeby. Proto následujeme základní principy Montessori pedagogiky.
ZŠ ZaHRAda vychází ze základních principů Montessori pedagogiky.
Vytváříme připravené prostředí, které dětem pomáhá naplňovat jejich potřeby a objevovat silné stránky. Každé dítě postupuje podle svého tempa a postupně přebírá odpovědnost za své učení.
Učitel je průvodce vzděláváním, připravuje materiál a pomůcky s ohledem na věk a psychický vývoj dítěte. Určuje klíčové lekce potřebné k rozvoji kompetencí stanovených v ŠVP. Zároveň nechává dostatek volného prostoru, ve kterém si děti mohou vybírat z nabídky připravených ukázek a činností.
Ve výuce zohledňujeme nové poznatky vědních oborů a jsme otevření dalším pedagogickým přístupům, které pomáhají rozvíjet potenciál žáků.
Smíšené skupiny
Děti jsou ve skupinách po trojročích. V současné době máme dvě třídy prvního trojročí (Jabloň a Třešeň), jednu třídu druhého trojročí (Líska) a letos jsme otevřeli třetí trojročí, prozatím pouze pro děti 7. ročníku (Bříza). Takové prostředí podporuje spolupráci, poskytování pomoci a komunikaci. Starší děti se starají o mladší a učí je, tím zase naopak zdokonalují své vlastní schopnosti. Děti se každý rok ocitají v jiné roli. Ve smíšené třídě se různorodost stává normou, která pomáhá principu nesrovnávat děti mezi sebou navzájem a poskytovat každému bezpečí v jeho individuálním vývoji.
I přesto, že máme smíšené třídy, důsledně uplatňujeme individuální přístup ke každému dítěti.
Starší děti se starají o mladší a učí je, tím zase naopak zdokonalují své vlastní schopnosti.
Tříhodinový pracovní cyklus
Děti mají tři hodiny nerušeného pracovního cyklu. Děti pracují na svých projektech, navštěvují prezentace průvodců, kultivují prostředí ve třídě. Svačí a dělají si pauzy podle svých potřeb.
Během tříhodinového pracovního cyklu má dítě dostatek prostoru na tzv. volnou práci – v tomto čase si dítě může samostatně zvolit na čem, kde (v prostoru třídy) a s kým bude pracovat. Ve svobodě volby dítěte je přítomna i povinnost. Dítě si musí zvolit nějakou smysluplnou činnost (kdy se něco učí, procvičuje, případně pečuje o prostředí). Nemůže střídat činnosti bez ukončení nebo nedělat nic. Pokud se dítě pro něco rozhodne, je jeho povinností práci dokončit. Pokud se dítě rozhodne pracovat s určitou pomůckou či materiálem, je jeho povinností dodržet daná pravidla s ním spojená.
Využíváme polarizaci pozornosti – děti mají možnost najít si činnost, která je nejvíce zaujme a následně se do ní ponoří a jsou jí zcela zaujaty. Průvodce je nechává pracovat do té doby, dokud toto zaujetí trvá, nepřerušuje práci dítěte. Snažíme se vytvářet prostředí klidu a ticha, tak abychom se navzájem nerušili a mohli se lépe soustředit. Vyučovací doba není rozdělena do vyučovacích hodin tradičním „zvoněním“, ale pro děti je velmi flexibilní, aby se mohli ponořit do učení.
Ve svobodě volby dítěte je přítomna i povinnost. Dítě si musí zvolit nějakou smysluplnou činnost.
Připravené prostředí
Věříme, že lze pro děti vytvořit takové prostředí, které jim bude přirozeně prospívat a bude pomáhat uspokojovat jejich potřeby. Není to jen prostředí ve třídě, ale také les, město, divadlo, muzeum, apod. Velký důraz klademe na prostředí z hlediska osobnosti průvodce a vztahů ve škole (mezi průvodci a dětmi, mezi dětmi navzájem).
Pracujeme na materiálním zázemí ve škole, ale také na svobodě pohybu, volby, komunikace a manipulace s věcmi. Děti si mají možnost zvolit si práci, vybrat si místo, kde budou pracovat a společníky, se kterými budou pracovat.
Děti mají také svobodu v tom dělat rozhodnutí, která nemusí mít kladný výsledek. Svobodu dělat chyby, příležitost otřepat se z chyb a stále se cítit spokojeně sám se sebou. A dát takovou možnost i ostatním. Chyba je chápána jako běžný, přirozený projev v procesu učení, jako užitečná součást řešení problémů a bohatý zdroj nových poznatků. V hodnocení se nesoustředíme na chyby, průvodce je zpravidla neopravuje, ale pracuje s nimi. Materiály a pomůcky jsou připraveny tak, aby si děti mohli sami zkontrolovat správnost řešení, najít a opravit chybu – vlastní chyby tak napomáhají v dalším učení. Dítě dostává pravidelně zpětnou vazbu na svojí práci.
Vědomě pracujeme i s pochvalou. Vztah průvodce a dítěte předpokládá láskyplný přístup. Průvodce se snaží používat diferencovaně jazyk tak, aby nehodnotil a neposuzoval, ale zároveň dával najevo, že vnímá, když dítě získalo novou dovednost nebo mu projevuje náklonnost a uznání jeho úspěchů. Věříme, že neustálé kladné či záporné hodnocení ze strany dospělých omezuje u dětí svobodnou volbu činnosti a zdravé sebevědomí. Našim cílem je, aby děti dělaly to, co je vnitřně uspokojuje a nedělaly práci pouze pro uspokojování představ dospělého a pro pochvalu.
Vědomě pracujeme i s pochvalou. Vztah průvodce a dítěte předpokládá láskyplný přístup.
